Účastníci zdůrazňovali společné dědictví, přírodní a kulturní přednosti, ale také problémy spojené s financováním a nedostatkem koordinace aktivit.
Dne 1. října proběhl druhý den Raciborských rozhovorů o rozvoji, věnovaný analýze turistického potenciálu polsko-českého příhraničí. Setkání, které zorganizovalo Slezské hospodářské sdružení ŚLĄSK.ONLINE, se zaměřilo na oblast Moravskoslezského kraje a okresy: cieszyński, wodzisławski, raciborský a głubczycki. Během akce se diskutovalo o soudržnosti a odlišnostech obou stran hranice a o tom, zda může být region vnímán jako „polsko-české příhraničí Slezska“.
Program zahrnoval mimo jiné konferenci se signatáři Přeshraničního hospodářského memoranda PL–CZ. Daria Kardaczyńska, ředitelka sekretariátu Sdružení obcí Povodí Horní Odry, prezentovala „Instituce a turistické značky regionu polsko-českého příhraničí Slezska“. Na úvod představila instituce a organizace zabývající se turistikou a přeshraniční spoluprací. Na národní úrovni se jedná o Polskou turistickou organizaci na polské straně a CzechTourism na české straně, dále o regionální turistické organizace (např. Slezská turistická organizace a Opolská ROT) a Destination Management Oblasti (např. Moravian-Silesian Tourism). Kardaczyńska zdůraznila rovněž roli euroregionů při integraci a spolupráci v oblasti turistiky přesahující propagaci jednotlivých států a představila turistickou značku „Kraina Górnej Odry“.
Dalším tématem bylo financování turistiky. „V Polsku i v Česku – když nevíme, o co jde, jde o peníze. Diskuse často ukazují, že by šlo udělat více, rychleji, lépe; často slyšíme, že aplikace by měla být lepší, hezčí, s deseti či dvaceti dalšími funkcemi – ale všechno je to otázka financí,“ zdůraznila Daria Kardaczyńska. Vysvětlila, že obce musí sáhnout po vlastních zdrojích, zatímco sdružení se spoléhají na členské příspěvky. ROT jsou financovány z rozpočtů krajských samospráv. Projekty financované z EU přinášejí výzvy spojené s programovacími obdobími, výběrovými řízeními a vysokou konkurencí. Díky těmto prostředkům se podařilo například vytvořit Stezku rozhleden Silesianka a Centrum Horní Odry či realizovat projekt Historické stanice úzkorozchodné dráhy v Rudách a úzkorozchodné dráhy Třemešná – Osoblaha.
Pokud jde o vytvoření jednoho velkého turistického území, Kardaczyńska poukázala na několik výzev: „Chybí jednotná turistická politika. Každá země má své vlastní financování a strategie na národní úrovni, a chybí jedna společná přeshraniční strategie pro celé příhraničí. Musíme brát v úvahu tuto autonomii a strategie řízení – není snadné vytvořit jednu, přesto by společná strategie mohla pomoci, ale také by mohla situaci komplikovat.“
Expertka rovněž upozornila na slabou koordinaci mezi organizacemi, proměnlivost financování, nedostatek rozpočtové stability, administrativní a jazykové bariéry a nízké povědomí turistů o nabídce „na druhé straně“. Mezi cíle uvedla integraci propagačních a informačních aktivit, rozvoj přeshraničních turistických produktů a posílení institucionální kapacity a partnerství.
Více zde: https://plusydlabiznesu.pl/aktualnosci/8135/polsko-czeskie-pogranicze-z-turystycznym-potencjalem-drugi-dzien-raciborskich-rozmow-o-rozwoju-ii