Na první pohled to vypadá jako velká zásoba nevyužité pracovní síly. Ve skutečnosti ale část lidí mimo zaměstnání nemůže nastoupit do práce bez podpory a někteří o ni ani neusilují.
Když se zmenšuje počet lidí v produktivním věku, firmy i stát hledají nové zdroje pracovních sil. V roce 2025 tvořili v Moravskoslezském kraji osoby ekonomicky neaktivní 20% populace v produktivním věku, což však samo o sobě neznamená, že by bylo možné tento potenciál snadno proměnit v obsazená pracovní místa.
Polská ekonomika naráží na úbytek pracovních sil stále silněji. V letech 2012–2022 se počet lidí v produktivním věku snížil o 2,4 mln. Podle odhadů Polskiego Instytutu Ekonomicznego může do 2035 r. klesnout počet pracujících o dalších 2,1 mln. Jedním z mála způsobů, jak dopad tohoto trendu omezit, je podle Agaty Mróz, poradkyně v Zespole Analiz Procesów Społecznych Polskiego Instytutu Ekonomicznego, zapojit více nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob. U obou skupin jsou ale limity zřejmé: nezaměstnaných je málo a u neaktivních je cesta na trh práce složitější.
V prosinci 2025 bylo v úřadech práce registrováno 887,9 tis. osob bez práce. Mnohem větší skupinu představují ekonomicky neaktivní v produktivním věku, kterých je okolo 3,7 mln. Nová ustawa o rynku pracy i służbach zatrudnienia, platná od června 2025 r., už proto ukládá úřadům práce, aby oslovovaly i tuto skupinu.
Kdo z neaktivních by vůbec chtěl nastoupit do zaměstnání
Analýzy PIE založené na datech Badania Aktywności Ekonomicznej Ludności ukazují, že v roce 2025 zhruba 455 tis. z asi 2,6 mln ekonomicky neaktivních lidí v produktivním věku, kteří nestudují, uvedlo ochotu pracovat. Jinými slovy jde asi o každého šestého. Podobný odhad uvedla i OECD pro 2024 r., když mluvila o přibližně 460 tis. osobách.
Samotná deklarace zájmu ale ještě neznamená, že tito lidé mohou nastoupit hned. Přibližně polovina těch, kteří by práci chtěli, zároveň nehledá zaměstnání kvůli zdravotním potížím, nepełnosprawnosti nebo pečovatelským povinnostem. Dalších 20% uvádí rodinnou situaci nebo jiné osobní důvody.
Rozdíly jsou patrné i mezi muži a ženami. U mužů z této skupiny uvádí asi 40% nemoc nebo nepełnosprawnost a 27% má přiznané postižení. U žen je hlavním důvodem neúčasti na trhu práce péče o druhé: více než třetina to označuje za překážku a zhruba 30% žije s dítětem mladším pěti let.
Dlouhá pauza v práci je častá hlavně u žen
Další překážkou je délka času, který lidé mimo trh práce strávili bez zaměstnání. Nejméně pět let je mimo pracovní uplatnění 36% žen a téměř čtvrtina mužů z posuzované skupiny. Část z nich navíc nikdy nepracovala vůbec; týká se to 16% žen a 12% mužů.
OECD zároveň upozorňuje, že míra ekonomické neaktivity je v Polsku mírně nižší než průměr organizace. V rámci země ale rozdíly nejsou malé. Podle dat BAEL za 2025 r. tvořily ekonomicky neaktivní osoby v produktivním věku 23% populace v Podkarpatském vojvodství, v Malopolském vojvodství ok. 21%, ve Slezském 20% a v Mazovském 14%.
Regiony s vysokou neaktivitou nemají stejné rezervy
Velký podíl lidí mimo trh práce ještě neznamená, že všude existuje stejná zásoba možných zaměstnanců. Jak upozorňuje Agata Mróz, ve třech vojvodstvích jižního Polska chce pracovat jen každý sedmý nebo osmý ekonomicky neaktivní člověk, který nestuduje. Naproti tomu ve Varmijsko-mazurském a Západopomořanském vojvodství je to při podobně vysoké neaktivitě každý čtvrtý nebo pátý.
Aktivizace ekonomicky neaktivních může zmírnit tlak na trh práce, ale sama o sobě nestačí. Vedle toho nabývá na významu růst produktivity. Výzkum Daron Acemoglu a Pascuala Restrepo naznačuje, že ve státech, které stárnou rychleji, může automatizace pomáhat tlumit dopady demografických změn. Nevyřeší nedostatek pracovníků automaticky, ale podle Agaty Mróz je to argument pro spojení aktivizačních opatření s kroky, které zvyšují produktivitu celé ekonomiky.
- v roce 2025 tvořily ekonomicky neaktivní osoby v produktivním věku v Moravskoslezském kraji 20% populace
- v prosinci 2025 bylo v úřadech práce 887,9 tis. registrovaných osob
- asi 455 tis. neaktivních v produktivním věku mimo studium chce pracovat
- v Podkarpatském vojvodství činil podíl neaktivních 23%