Slezané na neschopence: přes 17,5 milionu dnů mimo práci.
V první polovině roku 2026 lidé v Polsku sahali po nemocenské méně často, přesto se celkový počet dnů strávených na neschopence proti stejnému období předchozího roku téměř nezměnil. Údaje Úřadu sociálního zabezpečení ukazují, že od ledna do června bylo vystaveno 14,1 milionu lékařských potvrzení, tedy o 2,7 % méně než před rokem. Tato potvrzení dohromady pokryla 147,7 milionu dnů absence, což představuje pokles jen o 0,3 %.
V Slezském vojvodství bylo za první pololetí 2026 zaznamenáno 1,662 milionu nemocenských potvrzení a související nepřítomnost v práci dosáhla celkem 17,548 milionu dnů.
Podle Beaty Kopczyńské, regionální mluvčí ZUS pro Slezské vojvodství, čísla naznačují proměnu ve způsobu čerpání nemocenské. – Srovnání dat z celé země za první polovinu roku 2026 ukazuje, že po nemocenskou si pojištěnci chodí méně často, ale když už ji mají, trvá déle. Ubývá neschopenek kvůli sezónním infekcím nebo covidu-19, zatímco nejčastějšími důvody vystavování eZLA jsou potíže pohybového aparátu, duševní poruchy a úrazy – uvedla.
Největší podíl připadl na neschopenky vystavené kvůli vlastní nemoci pojištěnce. V prvních šesti měsících roku jich bylo 11,4 milionu, tedy o 2,5 % méně než ve stejném období roku 2025. Přesto počet dnů absence vzrostl o 0,6 % na 123,1 milionu. Průměrná délka jednoho potvrzení činila 10,81 dne. Pokud se počítá celkový čas nepřítomnosti na jednu osobu, která nemocenskou čerpala, vychází průměr 24,98 dne. U žen to bylo 25,70 dne a u mužů 24,11 dne.
Mezi čerpajícími nemocenskou převažovaly ženy, které získaly 56,3 % všech potvrzení vystavených kvůli vlastní nemoci. Rozdíly jsou patrné i ve věkové skladbě. Nejvíce dnů absence připadlo na skupinu 30 až 39 let, jež se podílela na 25,7 % všech zameškaných dnů. U žen byl tento podíl ještě vyšší a dosáhl 29,9 %. U mužů nejvíce dnů absence připadlo na věkovou skupinu 40 až 49 let, která tvořila 25,6 % všech zameškaných dnů. U mužů ve věku 30 až 39 let činil podíl 20,2 %.
Z dat ZUS je patrné i měnící se rozložení délky neschopenek. Stále nejčastěji se vystavují potvrzení na jeden až pět dnů, která tvořila 44,5 % všech nemocenských. Zároveň ale roste podíl absencí v délce 11 až 30 dnů. V první polovině roku 2026 představovaly 29,3 % všech potvrzení, zatímco o rok dříve to bylo 27,9 %. Přibyl také podíl jednodenních neschopenek, a to z 7,8 % na 8,8 %.
Nejvíce dnů absence stále souviselo s nemocemi pohybového systému a pojivové tkáně. Tyto diagnózy stály za 21,6 milionu dnů, tedy za 17,5 % všech dnů nepřítomnosti kvůli vlastní nemoci. Druhou nejčastější příčinou byly duševní poruchy a poruchy chování, které přinesly 18,2 milionu dnů absence a tvořily 14,8 % celku. Jejich podíl se meziročně zvýšil o 1,4 p. b. Na třetím místě skončily úrazy, otravy a následky působení vnějších faktorů. Z těchto důvodů bylo zaznamenáno 17,2 milionu dnů nepřítomnosti, tedy 14 % všech dnů. V této kategorii podíl vzrostl o 1,5 p. b. Nemoci dýchací soustavy pak představovaly 16,1 milionu dnů absence, což odpovídá 13,1 % celku, tedy o 3,2 p. b. více než před rokem. Dalších 15,6 milionu dnů, tedy 12,7 % absence, připadlo na těhotenství, porod a šestinedělí.
Změny jsou vidět také u neschopenek čerpaných kvůli péči o členy rodiny. V první polovině roku 2026 se počet potvrzení na ošetřování dítěte snížil o 6,2 % na 1,48 milionu. Tyto doklady dohromady pokrývaly 5,34 milionu dnů, tedy o 9,7 % méně než o rok dříve.
Opačný vývoj nastal u nemocenských souvisejících s péčí o jiné příbuzné. Jejich počet vzrostl o 12,7 % na 283 tisíc potvrzení. Současně se zvýšil i celkový počet dnů absence, a to o 9 % na 1,32 milionu.
zdroj: Slezané na neschopence: přes 17,5 milionu dnů mimo práci – PLUSYdlaBIZNESU