Průmysl v regionu roste rychleji než počet lidí, kteří v něm chtějí pracovat. Odpověď může podle zástupců firem, měst i škol ležet těsně za hranicí.
Na ostravském trhu práce se stále výrazněji ukazuje rozpor: kraj moravsko-śląski patří v Česku k oblastem s nejvyšší nezaměstnaností, přesto zde podniky narážejí na nedostatek lidí. Pro investory je to zásadní problém, protože bez dostupných pracovníků se zpomaluje rozvoj a hůře se udržuje tempo růstu.
Právě tato situace byla tématem debaty, kterou uspořádaly ABB a Česká hlava. U jednoho stolu se sešli zástupci kraje, Ostravy, tří univerzit, personální agentury, zaměstnavatelů i rozvojových organizací. Společně hledali cestu, jak v regionu udržet absolventy a přiblížit školství potřebám firem.
Práce už dávno nekončí na hranicích
Do ostravského a příhraničního prostoru dnes proudí pracovníci i z okolních zemí. Do průmyslové zóny v Mošnově každodenně dojíždí několik set Poláků, což je pro firmy běžná součást provozu, nikoli výjimka. Na tom je vidět, že místní nabídka práce nestačí pokrýt poptávku.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy, upozornil, že kraj moravsko-śląski by mohl postupovat společně se sousedními regiony na polské straně. V prostoru žije dohromady tři a půl milionu lidí, a proto by společná strategie mohla lépe pomoci s přitahováním investic i s udržením pracovníků. „V Polsku vidí situaci podobně. Říkají nám: je lepší, když lidé zůstanou v Katovicích nebo Gliwicích a pracují v Ostravě, než aby region úplně opustili,“ uvedl.
Podniky rostou rychleji než pracovní síla
Problém se netýká jen nových investorů. Na nedostatek lidí naráží i samotné město Ostrava, které ve svých společnostech a organizacích zaměstnává téměř čtyři tisíce osob. Z pohledu pracovního trhu je to další signál, že boj o zaměstnance zasahuje celý region.
Pavel Mík, šéf European Operation Center (EUOPC) ABB v Ostravě, řekl, že firma se rozvíjí tempem srovnatelným téměř jen s Čínou a Indií. Současně ale zdůraznil, že růst naráží na omezený počet kandidátů. EUOPC má více než tisíc zaměstnanců, asi 800 z nich pracuje v Ostravě a 25–30% dojíždí ze Slovenska.
Centrum patří mezi globální jednotky ABB zaměřené na inženýring technologických projektů pro různé obory po světě. V takovém modelu jsou klíčoví zejména specialisté, a těch se v regionu nedostává, i když technicky zaměřených studentů je zde mnoho.
David Březina z Moravskoslezského inovačního centra připomněl, že potíž není jen v počtu absolventů, ale i v tom, že řada mladých odchází. Důvodem je podle nich chybějící nabídka některých studijních oborů v regionu, nižší mzdy i kvalita života.
Rekrutace na doraz a záchrana v automatizaci
Bohumila Černochová z ostravské pobočky Hofmann Personal popsala situaci na trhu práce jako téměř vyčerpanou, pokud jde o muže ve věku 25 do 45 let. Firmy podle ní soupeří o stejné uchazeče, zvyšují mzdy, vozí lidi odjinud nebo přecházejí k automatizaci.
Tuto cestu zvolil i kopřivnický výrobce autodílů Brose. Personální ředitel firmy v Česku Roman Strakoš uvedl, že podnik zavádí linku za miliardu korun, která má nahradit 120 pracovníků. Nejde podle něj o samoúčelnou modernizaci, ale o nutnost.
Brose se snaží zlepšit nábor i nadstandardními benefity. V závodě funguje závodní lékař, firemní jesle, fyzioterapeut i posilovna, společnost podporuje více než 20 sportovních disciplín a mladým nabízí placené stáže. „Ale to nestačí. Lidé jsou rozmazlení a očekávají mzdu na úrovni 70 tisíc a auto,“ poznamenal Strakoš.
Černochová zároveň upozornila, že pro mladé je zásadní také dostupnost bydlení. Vysoké ceny bytů komplikují vstup na pracovní trh i založení rodiny, zatímco nižší porodnost dál zmenšuje budoucí zásobu pracovní síly.
Školy nestačí držet krok
Účastníci debaty se shodli, že bez změn ve vzdělávání bude region dál ztrácet lidi i čas při hledání zaměstnanců mimo své území. Pavel Mík k tomu řekl: „Potřebujeme, aby univerzity byly lídry ve svých oborech, proto k nám jezdí studenti nejen z Prahy, ale také z Německa.“
Podle Marka Pagáče, prorektora pro spolupráci a zahraniční vztahy Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, však firmy školám jen zřídka předávají přesná očekávání k výuce. Připomněl také, že dnešní studenti budou pracovat ještě do 2070, a proto je musí systém připravit na několik profesí i na průběžné učení.
Další překážkou je akreditační systém, který neumožňuje rychlou změnu programu v průběhu roku. Pro podniky je to problém, protože jejich poptávka se může změnit během několika týdnů. Bohumila Černochová popsala situaci, kdy firma dva týdny nikoho nehledá a pak najednou potřebuje 20 lidí během jediného týdne.
Jiří Schwarz z Anglo-American University v Praze označil spolupráci firem a škol v Česku za příliš formální. Podle něj by univerzity měly otevřeněji ukazovat, s kým spolupracují, kolik studentů míří ke konkrétním zaměstnavatelům a jaké jsou nástupní mzdy, protože i to ovlivňuje volbu oboru.
Začít je nutné mnohem dřív
Šárka Šimoňáková, náměstkyně hejtmana kraje moravsko-śląského, upozornila, že řešení nemůže stát jen na vysokých a středních školách. Region byl téměř 250 let spojen s těžbou uhlí, takže lidé byli zvyklí zůstávat u jednoho nebo dvou zaměstnavatelů. Ekonomika se ale postupně mění do dalších odvětví.
Proměna je vidět například v okolí závodu Hyundai na Frýdecko-Místecku, kde se objevují nové startupy navázané na automobilový průmysl. Demografické trendy však nejsou příznivé: počet studentů bude dál klesat a po 2035 budou středním školám chybět zhruba třetina žáků.
Martin Navrátil, šéf Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, proto mluvil o nutnosti masivního rozvoje celoživotního učení. Podle něj by se měli do vzdělávání vracet i dospělí v produktivním věku, přičemž večerní studium jim může přinést až pětinu příjmů.
Závěr debaty byl pro firmy i samosprávy podobný: bez těsnějšího propojení škol a podniků, bez společné pracovní politiky s Polskem a bez větší ochoty k rekvalifikacím bude udržení růstu čím dál obtížnější. Pavel Mík navíc připomněl, že zaměstnance bude třeba dál školit, a dodal, že umělá inteligence může během pěti let zasáhnout 85–90% pozic v ostravské pobočce ABB.
zdroj: Hospodářské noviny (iHNed)